Metalové turné po Rusku s Bulova Computron

Jak jsem Vám již hlásil před měsícem, jel jsem se svým hudebním projektem na rozsáhlou šňůru po Rusku, Ukrajině, Bělorusku, Lotyšsku a Estonsku. Rozhodl jsem se na cestu vzít hodinky Bulova Computron 97C110, a to jednak kvůli jejich jednoduchosti, a druhak… nebudu Vám lhát, jsou prostě zlaté a to se na tom postsovětském území nosí! V tomto článku se s Vámi podělím o své dojmy.

Pár slov na úvod

Přiznám se, ačkoliv pracuji skoro rok v Helveti.cz a každý den jsem v kontaktu s krásnými hodinkami různých značek, ve svém běžném životě nosím Apple Watch. Pravděpodobně jste na tomto místě článek zavřeli a tuhle větu už nečtete, ale pro pár lidi, co zůstali, budu pokračovat.

Hned jak mi ale byla poskytnutá možnost začít novou kapitolu Putovních hodinek Helveti, skočil jsem po ní jak hladový lev po antilopě. Vzít si na vyzkoušení luxusní hodinky, nic za to nezaplatit a pak je předat dál? To je sen! Setkal jsem se ale s problémem – máme těch hodinek vážně hrozně moc a většina se mi prostě líbí! Jak si má člověk vybrat z 4000 kusů?

Pomohli mi ale moji kolegové, spolu s kterými jsme došli k závěru, že na tource mi nejvíc sednou Bulova Computron 97C110. Hodinky jsou přímo stvořené pro dlouhé přejezdy, konkrétně pro řidiče. Také na první pohled hned zaujmou svým retrofuturistickým designem a… jsou zlaté! Dobře, nejsou z pravého zlata, ale mé ruské srdce po takových věcech prostě prahne.

Rusko

Po nastavení petrohradského času jako hlavního a pražského jako sekundárního (to vše díky funkci duálního času), jsem vyjel na letiště. Letěli jsme z Prahy do Petrohradu, a nebudu Vám lhát – teplotní rozdíl mezi pražskými +11° a petrohradskými -9° byl sakra znát. Hodinky mě ale i přes svůj ocelový tah na ruce nestudily, nosí se velmi pohodlně a díky posouvací sponě mi je kolegové upravili přesně na ruku.

Zasněžený Petrohrad

Náš první koncert téhle šňůry proběhl 8. listopadu v petrohradském klubu Action. Během třetí písničky jsem zjistil, že hodinky se na tvrdé metalové vystupování na pódiu moc nehodí – mával jsem rukou do rytmu a spona se mi na ruce rozepnula. To samé se mi pak podařilo o dva dny později v Moskvě. Pak se mi to ale už nestávalo, takže nevím, zdá to bylo tím, jak jsem rukou hýbal, nebo třeba jsem sponu neměl správně zapnutou.

Už na prvním koncertě (a pak se to opakovalo téměř v každém městě) mi pár lidí hodinky pochválilo. O značce Bulova ale vůbec nikdo neslyšel, což mě celkem překvapilo, vzhledem k dlouhé historii této značky.

Po koncertech ve dvou hlavních městech Ruska nás čekal první delší přejezd, a to do Smolensku. Hodinky se na cestu hodily, protože telefon jsem měl vybitý téměř ihned. V Rusku je totiž o dost levnější neomezený internet, za který zaplatíte okolo 100 Kč na měsíc, takže jsem telefon hned “vyšťavil”. Čas jsem pak mohl zjistit jen díky hodinek. Na ty jsem během první pětihodinové cesty nevěřícně koukal docela často. Při třetím přejezdu jsem si na potřebu sledovat čas na hodinkách zvykl.

Jedná z věcí, kterých se člověk v Rusku povšimne, je obrovský trh padělků. Téměř na každém rohu (ano, i v té zimě) se prodávají sluneční brýle Gucci, parfémy Chanel, trika Tommy Hilfiger – všechno pod 200 korun. Ani hodinky nejsou výjimkou. V galerii naleznete třeba Omega Seamaster za 100 korun, nebo spoustu variací G-Shocku za 200 až 300 korun. Chtěl jsem dokonce jeden z těchto skvostu přivézt do Prahy jako suvenýr pro kolegy, ale ani jedno z níže uvedených míst bohužel nepřijímalo karty.

Ukrajina a Bělorusko

V Rusku jsme odehráli 7 akcí – v již zmiňované Moskvě, Petrohradu a Smolensku, pak v Tule, Tambově, Lipetsku a Belgorodě. Pak nás čekal první přejezd přes hranice, a to té nejstrašidelnější – mezi Ruskem a Ukrajinou. Naštěstí jsme je projeli víceméně bez problému, celníci se ale na hodinky dívali velmi zaujatě, asi přemýšleli, zda-li jsou dost drahé na to, abych je musel deklarovat.

Pohled na Černé moře v Odesse

Další 4 koncerty se odehrály v Charkově, Dněpru, Oděse a Kyjevě, z čehož přejezd mezi Dněprem a Oděsou byl opravdu pekelný – 10 hodin jak na pracím prkně. Za to nás Oděsa přivítala skvělým počasím, ačkoliv u Černého moře jsme si mysleli, že nás jako v Čarodějovi ze země Oz odfoukne větrem třeba zpátky do Česka. Každopádně všem kdo se bojí jet na výlet na Ukrajinu kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu mohu říct, že se není čeho bát, neválčí se tam, takže byste měli využít bezvízového styku, protože Kyjev a Oděsa za ten trip fakt stojí.

Nemohu nezmínit i Minsk, hlavní město Běloruska. Všechno je čisté, až možná čistější, než jsem byl zvyklý z Prahy. Lidi jsou usměvaví, na koncertech se vyřádili jako kdyby měl být jejich poslední. Ale všiml jsem si absence spousty importních věcí, včetně hodinek. Za dobu, co jsem v Minsku strávil, jsem nenašel ani oficiální obchod se značkami, co máme v Helveti a to pozor! ani padělků.

Zpátky do Evropy

Z Minsku jsme zamířili do Ruské enklávy v Evropě – Kaliningradu, dříve známého jako německý Königsberg. Sovětská architektura se tady míchá s pruskými kostely a dohromady to dává naprosto unikátní celek.

Pak jsme se přesunuli do Eurozóny, a to do Lotyšska a pak Estonska. Řeknu Vám, ten cenový rozdíl byl dost znatelný: ne, tady se za 3 eura skutečně člověk nenaobědvá. Začali jsme tak nějak cítit, že náš třítýdenní sen se řítí ke konci. Někdo z nás se těšil zpátky domů, někdo zas nemohl uvěřit, že to uteklo, všichni jsme se ale shodli, že to určitě musíme co nejdřív zopakovat.

Minsk, klub Re:Public a Computrony nesmí chybět!

Shrnutí

Ale vraťme se k hodinkám. Co mohu na závěr o Bulova Computron 97C110 říct? Jedná se rozhodně o “jednodušší” kousek, čímž hodinky v žádném případě nechci urazit. Ukazují digitálně čas, druhý čas, datum a den v týdnu. To je vše. Na druhou stranu – mě to naprosto stačilo. Ne každý potřebuje chronograf, vysokou vodotěsnost nebo radiově řízený čas. Aspoň já to nepotřeboval.

Nemohu říct, že bych hodinky nějak zvlášť opatroval, přitom se vrátily bez výrazných poškození, což poukazuje na to, že i přes zlaté pouzdro něco vydrží a snadno se nepoškrábou. Ale pár vlásečnic už na pouzdru putovních hodinek je. Jsem tak zvědavý, jak budou vypadat po celém putování.

Z hlavních kladů bych zmínil jejich naprosto unikátní design, který, jak už jsem již psal, uchvátí téměř každého, kdo se na hodinky podívá. Já byl s hodinkami spokojen, kromě občasného rozepínání spony při příliš intenzivním mávání rukou nemám proti nim žádnou námitku. A i to se časem vyřešilo, nejspíš správným zapínáním.

Doufám že Vás, drahý čtenáři, můj krátký výtvor bavil a hodinky Bulova Computron se Vám zalíbily. Uvidíme se u dalšího článku!

Egor Erushin

Egor je nejnovějším členem týmu Helveti. Stará se o tvoření vizuálního obsahu, social media a marketing. Kromě Helveti se věnuje svému Youtube kanálu a dvěma hudebním projektům.

Rádi si čtete naše články? Navštivte také náš e-shop s hodinkami.
Přihlaste se k odběru novinek:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *