Traser P 6508 Code Green – levné, ale šikovné

Hodinářskou značku Traser netřeba blíže představovat zapáleným příznivcům vojenských hodinek. Nicméně nemá Traser takový příslovečný zvuk, jako když se řekne Casio, nebo Seiko, kteréž značky jsou v povědomí i u lidí, co se o hodinky vůbec nezajímají. Proto si na úvod velmi krátce shrneme, co značka Traser představuje a především, čím je specifická:

Značku Traser založila a vlastní švýcarská firma mb-microtec. Tato firma se nejen pyšní výrobou hodinek s hrdým označením „Swiss made“, ale je i vlastníkem patentu na technologii, kterou do všech svých hodinek implikuje – trigalight, v češtině někdy jako „permanentní osvětlení“. Tento unikátní způsob osvětlení hodinek používá řada renomovaných hodinářských značek. Za všechny jmenujme například Luminox, Marathon nebo třeba Vostok Europe. Dvě ze tří zmíněných značek mají stejné prvotní určení, jako Trasery – kvalitní hodinky pro armádu a ozbrojené složky. Nějakou dobu trvalo, než se některé modely značky Traser uvolnily i pro civilní trh. Jedny takové si dnes představíme v dnešní recenzi, konkrétně model „P 6508 Code Green“, jehož hrdým vlastníkem jsem se stal.

Co obdržíme?

Hodinky se dodávají v jednoduché papírové krabičce, na které je tučnými písmeny vytištěno označení americké specifikace pro vojenské hodinky MIL-W46374F (krásný a stručný článek o této nic neříkající sérii písmen a čísel lze najít na anglické Wikipedii), sériové číslo Vašich hodinek a krátké povídání o jejich osvětlení. A to dokonce ve třech jazycích. Zákazník má možnost si vybrat při objednávce jeden ze čtyř druhů řemínků. A to konkrétně nylonový, pryžový, silikonový, nebo kožený. Mějte také na paměti, že vyjma nylonového řemínku, všechny ostatní řemínky mírně navyšují cenu hodinek. Řádově se jedná o několik desítek korun. Balení ještě obsahuje malinkatý manuálek. Říkám si, že jde především o hodinky jako takové, ale i tak jsem se nemohl ubránit jistému zklamání nad obsahem balení. Stačila by nějaká malá drobnost, abyste měli pocit, že máte něco opravdu výjimečného.

Co jsou opravdu zač?

Hodinky pohání švýcarsky přesný strojek Ronda 715, který je uzavřen v polyamidovém pouzdru, k čemuž se dostanu vzápětí. Po zhruba dvou měsících, co hodinky vlastním, jsem prováděl kontrolu přesnosti chodu a za tu dobu se mi zpozdily o čtrnáct vteřin, což považuji za solidní výsledek. Strojek má ještě jednu – pro mne – sympatickou vlastnost. A tou je nastavování datumovky, jejíž okénko tradičně zabírá pozici 3. hodiny – stačí povytáhnout korunku na „první stupeň“, čímž se šteluje datum, následným vytažením korunky na „stupeň dva“, nastavujete samotný čas. Jsem zvyklý nastavovat datum poněkud obskurnějším způsobem a tohle mi přišlo prostě skvělé.

Nyní se vrátím k materiálu pouzdra. Tím je polyamid, což je druh umělé hmoty o vysoké pevnosti a odolnosti a zároveň nízké hmotnosti, čímž se také u tohoto typu výrobce chlubí. Váha hodinek (bez řemínku) tedy je 39 gramů. Pro někoho to je atraktivní, pro mě je to jen hra s čísly. Krom toho jsem z těch lidí, co mají rádi, když na zápěstí své hodinky opravdu „cítí“. Jsem si tedy jist, že nejsem jediný. Toto však je pouze otázkou vkusu, rozhodně ne chyba hodinek. Dalším velikým plusem pro Code Greeny je jejich nižší pořizovací cena ve srovnání s ostatními typy Traserů. Nižší cena (stále však slušná sumička za „pouhé“ hodinky) sebou nutně přináší několik ústupků a kompromisů v podobě jejich zpracování. Pro někoho to může být již zmíněný materiál pouzdra (mnoho lidí dává logicky přednost nerez oceli, nebo ještě lépe titanu), a co hlavně a především – snížená vodotěsnost. Hodinky Traser jsou zpravidla uzpůsobeny pro hloubku 20 atmosfér (200 metrů), což je opravdu slušná vodotěsnost, lépe jsou na tom už jen ryze potápěčské hodinky. Nicméně pro dobré vojenské hodinky je již tak nějak pravidlem, že budou mít vysokou vodotěsnost. A tu Code Greeny nemají. Jejich vodotěsnost je deklarována pouhými třemi atmosférami (30 metrů), což je vodotěsnost, při které si s hodinkami lze tak maximálně mýt ruce. I když já nebudu zkoušet raději ani to, protože reálnou vodotěsnost tří atmosfér bych viděl spíše v tom, že hodinky odolají leda tak nějakému deštíku… mírnému. Vodotěsnost tedy považuji za největší zápor těchto jinak skvělých hodinek. Protože přiznejme si: když už vojenské hodinky, tak se vším všudy.

Další mírné zklamání (stále nezapomínejte na nižší cenu, tedy i použití dostupnějších materiálů) je sklíčko, které kryje ciferníček. Je klasické minerální, ne safírové, jaké bychom všichni na vojenských hodinkách chtěli. Musím se však přiznat, že pro mě je to detail opravdu zanedbatelný a jistě nebudu sám. Co mi však už vadí víc je, že sklíčko hází větší prasátka, než bych si myslel. Troufám si dokonce tvrdit, že žádné sklíčko na mých předchozích hodinkách neházelo takové odlesky. Antireflexní úpravu sklíčko samozřejmě nemá, ale to nic nemění na tom, že odlesk mě nemile překvapil. Vlastním vojenské ruské hodinky s mírně vypouklým, takzvaným „sférickým“ sklíčkem a jejich odlesk je naprosto minimální. Proč zde není něco podobného? Antireflexní vrstva by se mohla jít klouzat.

Věc, která se mi naproti tomu líbí opravdu MOC, je luneta. Je potápěčská, takže jde otáčet jen jedním směrem, proti směru hodinových ručiček. Je perfektně čitelná a označená velikými číslicemi po pěti – tedy 5, 10, 15 – 55. Čas jsem pomocí lunety nikdy neodečítal, ale u těchto hodinek jsem tomu přivykl během chvilky. Lunetou jde zpočátku otáčet ztuha, ale brzy se „ochodí“ a jde to krásně hladce. Na každý další otočený stupeň luneta „přecvakne“, takže opravdu nehrozí, že by se otáčela samovolně pod rukávem, jak to dělají lunety, který jsou usazeny fórověji. Má drážkované výstupky okolo, aby se s ní dalo snadněji manipulovat, a tím pádem může hrozit, že se v nich budou usazovat nečistoty. Mně se to nestalo, protože věnuji hodinkám péči.

Jak se nosí?

Poněvadž mám poměrně útlé zápěstí, měl jsem mírné obavy z toho, aby na mé ruce hodinky o průměru 43 mm ke korunce nepůsobily nepatřičně obrovsky. Nechtěl jsem, aby to vypadalo tak, jako kdyby si desetiletý klučina nasadil G-Shocky. Stejné obavy jsem měl i z šířky řemínku, která je 22 mm. Jsem zvyklý na řemínek 18 mm a hodinky o průměru maximálně 40 mm ke korunce, ale nyní mohu s radostí prohlásit, že mé obavy byly mylné, neboť hodinky sedí perfektně a širší řemínek mi možná vyhovuje ještě více, než užší. Takže pro všechny, kteří trpí stejným problémem s hubeným zápěstím, a při rozhodování je odrazuje velký průměr, tak vězte, že nemusí. Jak jsem již říkal, širší řemínek jsem si kolem zápěstí velmi oblíbil. Možná to je ale dané materiálem. Já mám hodinky s nylonovým řemínkem, neboli jak se také říká: s NATO řemínkem. Předestírám, že řemínek jsem si nevybíral, neboť jsem hodinky obdržel darem. A jsem nejen vděčný za takovou štědrost, ale i za výběr řemínku. Obecně preferuji kůži a nic než kůži, protože nemám v oblibě umělé materiály, zejména pryž a silikon. Ve svých názorech jsem dokonce tak radikální, že se nestydím prohlásit, že pryžové a silikonové řemínky zkazí estetiku jakýchkoliv hodinek. A to pocení, které způsobují, mi u nich na oblibě rovněž nepřidá. Jedná se ale o moderní, vojenské hodinky a kůže mi k nim přijde nevhodná. Zbyl tedy nylonový materiál a s takovým jsem hodinky také dostal, za což jsem doteď vděčný. NATO řemínku bych předtím moc nevěřil, ale musím říct, že k těmto strohým hodinkám výborně sedí. Jedno malé plus vidím i v tom, že řemínek je provlékací, tím pádem zakrývá dýnko, které se tak nedostane do přímého kontaktu s Vaší kůží, respektive potem. Ono obecně se mi s tímto řemínkem ruka téměř vůbec nepotí.

Hele švýcary…! A svítěj!

Ano, konečně se dostáváme k hlavnímu lákadlu, k největší lahůdce a toliko opěvovánu udělátku pro vojenské hodinky – technologii permanentního osvitu Trigalight. Není mým záměrem zde podrobně popisovat princip funkce této technologie, ale jen pro obecnou představu – v malých, hermeticky uzavřených kapslích je uloženo malé množství plynného tritia (H3), radioaktivního izotopu vodíku s poločasem rozpadu dvanáct let, jenž svým beta zářením reaguje s fosforovým nátěrem na stěně kapsle a tím vytváří onen NEPŘETRŽITÝ svit. Hodinky tedy není potřeba „nabíjet“ pomocí světelného zdroje, či někde něco mačkat. A výrobce garantuje, že takto Vám hodinky vydrží svítit dvanáct let. Po této době bude svit poloviční, neboť tritium se začne rozpadat na helium. Ale je tato technologie skutečně tak zázračná a bezchybná, jak se nás o tom výrobce snaží přesvědčit? Internet je plný uživatelských dojmů a pro mě byly vždy dost matoucí. Jedni říkají, že osvětlení je jasné, skvělé a předčí očekávání a druzí zase (a rozhodně jich není málo), že tam sice nějaký svit je, ale jako by tam vlastně nebyl. Pravda je někde mezi a hned si povíme jak to a proč.

První věc, kterou byste měli vědět a o které NIKDE nepíšou je, že fotky a videa osvitu Trigalight převelice zkreslují! Svit opravdu NENÍ tak jasný, jak ukazují uživatelské fotografie. Fotografie, mnou pořízené, které si můžete prohlédnout pod článkem, jsou toho důkazem. Fotil jsem na obyčejný automat a osvit je na nich mnohem jasnější, než jak ho vidí Vaše oko. Samozřejmě, nečekal jsem žádnou SuperLuminovu C3, ale i tak jsem svit shledal mnohem méně jasným, než jsem čekal a to mě ze začátku velmi zklamalo. Až do té doby, než jsem hodinky začal „terénně“ používat a uvědomil jsem si, že na nich čas odečtu pohodlně a přehledně za jakéhokoliv světla, za jakýchkoliv podmínek a že jako noční hodinky jsou bez přehánění nepřekonatelné. Nejen že svítící kapsle jsou na ciferníku a ručičkách výtečně umístěny, a ve tmě opravdu svítí dostatečně jasně na to, abyste odečetli čas i z větší dálky bez mžourání a hledání, ale napomáhá tomu i stroze a účelně uzpůsobený ciferník, na kterém jsou bílá čísla na černém podkladu – přesně tak, jak to mám rád. Někoho možná překvapí, že na ciferníku chybí značka výrobce, mně to naopak imponuje, protože mi to navozuje pocit, že se ubralo na „ozdobách“ nejvíce, jak to šlo. Takže pokud je pro Vás tritiový osvit, stejně jako pro mě, hlavním lákadlem proč si vybrat konkrétně třeba tento model, rozhodně Vám jej doporučuji. Jen nečekejte přílišný jas. Zato funkčnost a nejlepší dostupný způsob osvitu, na který bude vždy spolehnutí. A o to přeci jde především.

Resumé

Co říct závěrem? Pokud chcete utratit nějakou tu zlatku za dobré hodinky navíc, a přitom nevypláznout měsíční plat, jste příznivci technologií, které nejsou obvyklé, slevíte z nároků na vodotěsnost a materiál pouzdra a dočetli jste text až sem, jsou pro Vás hodinky Traser P 6508 Code Green jako stvořené. S jejich koupí byste však neměli váhat, protože tento model se pomalu doprodává a viděl jsem je v nabídce už pouze na Hodinkytraser.cz.

Za recenzi děkujeme panu Bartoňovi.

Rádi si čtete naše články? Navštivte také náš e-shop s hodinkami.
Přihlaste se k odběru novinek:

3 komentáře u “Traser P 6508 Code Green – levné, ale šikovné

  1. Přidám komentář k recenzi: Levné tedy rozhodně nejsou-za stejnou cenu koupíte mnohem odolnější hodinky z řady CAT například. Jsou sice lehké ale mají obyčejné sklo,snadno se poškrábe i po lehkém doteku. Plast jsem čekal tvrdší ale je to jen obyčejné tělo z umělé hmoty. Díky tomu tam ani nedrží osička řemínku a při zatáhnutí hodinek z ruky hodiny hned spadnou. Osička v měkém plastu prostě nedrží. Čekal jsem že v tomto místě to bude řešené jinak. Několikrát jsem je takto ztratil proto nechápu že můžou být ,,armádní,, atd. Textilní řemínek se třepí na konci.Takže zbývá jediné pozitivum a to je svícení. To je vše a už nikdy bych si je nekoupil a rozmluvil jsem je i několika lidem kteří je chtěli také ……

    • Dobrý den, pane Římale,
      levné tyto hodinky jsou, protože modely s Trigalightem stojí dvojnásobek a více. Je potřeba porovnávat hodinky se stejnou technologií.
      Dalším důležitým bodem je fakt, že toto je základní model, kde opravdu nelze čekat stejné parametry, jako u vyšších odolnějších modelů.
      MInerální sklíčko K1 je odolné vůči nárazům a tudíž hodinky chrání proti prasknutí skla lépe než sklo safírové. Do těžších podmínek je tak minerální sklíčko vhodnější. K běžnému nošení se zase hodí safír, kde vás zajímají spíše oděrky na sklíčku a nejspíš nebudete řešit možnost rozbití skla.
      Pokud máte hodinky na NATO řemínku, tak by se i po “vytrhnutí” hodinek z jedné osičky neměly hodinky ztratit, protože drží stále na ruce a na NATO řemínku za zbylo osičku. K tomu je přesně NATO řemen navržen. Pouzdro hodinek je z tvrzeného plastu, ale vámi popisované zkušenosti se u našich zákazníků (ani našich testů) nepotvrzují. Nedošlo u hodinek (úchytů řemínku) k poškození?
      NATO řemínek se po čase může začít třepit. To se dá vyřešit “zatáhnutím” pomocí zapalovače. Ale u NATO řemínků jsou důležitější výhody, jako například udávaná bezpečnost neztracení hodinek, pohodlnost nošení, univerzálnost, atd. Také cena neoriginálního řemínku je často 200 Kč, takže je pak můžete měnit poměrně často.
      Mrzí mě, že jste byl s hodinkami takto nespokojen. Mám ale trošku dojem, že jste od základního modelu očekával více, než k čemu je tento model doopravdy určen. Kdybyste někdy měl zájem, můžu vám představit kompetentnější modely k vašemu užívání.
      S pozdravem Jiří Štencek

  2. Moje Code Green jsou držáky a pracanti. Takže spokojenost. Triglight svítí dost, hlavně v noci je to nádhera. Chybí mi jenom vyšší vodotěsnsot.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *